Rozhledny v Ústeckém kraji:

ROZHLEDNY ÚSTECKÉHO KRAJE:

Klub českých turistů aktuálně eviduje na území Ústeckého kraje celkem 43 rozhleden (viz následující přehled řazený podle data vzniku rozhledny). Některé rozhledny jsou turistické veřejnosti dlouhodobě nepřístupné, jiné jsou nepřístupné dočasně z důvodu probíhající rekonstrukce (např. Sněžník). V několika příštích letech lze očekávat vznik několika úplně nových rozhleden (například na Vápenném vrchu u Krásné Lípy) nebo obnova kdysi existujících rozhleden (Špičák u Varnsdorfu). Aktuálně na rozhledny nejbohatším a tím též turisticky nejatraktivnějším regionem je Děčínsko a Šluknovský výběžek, kde se nachází rovněž mnoho vyhlídkových míst (Národní park České Švýcarsko a Lužické hory), ale také mnoho dobře udržovaných rozhleden na území Saska (v bezprostřední blízkosti hranice). Rozhledny jsou turisticky velmi oblíbenými a navštěvovanými cíly, k mnohým z nich přísluží také bufet nebo restaurace, kde je možné se po více či méně náročném výstupu občerstvit. O některé rozhledny svědomitě pečuje Klub českých turistů, jenž se v několika případech se zasadil o záchranu a rekonstrukci. Ke všem rozhlednám vede kvalitní turistické značení. Podrobné informace o těchto a dalších rozhlednách najdete na webu o rozhlednách.

ROZHLEDNY ÚSTECKÉHO KRAJE TURISTICKY PŘÍSTUPNÉ:

NÁZEV ROZHLEDNY:KÓTA:TYP ROZHLEDNY:VZNIK:
Děčínský Sněžník u Děčína723 m.n.m.kamenná1864
Vochlice u Lubence449 m.n.m.kamennáasi 1881
Studenec u České Kamenice736 m.n.m.železná1888
Vlčí hora u Krásné Lípy581 m.n.m.cihlová1889
Jedlová u Chřibské774 m.n.m.kamenná1891
Lovoš u Lovosic570 m.n.m.kamenná1892
Dymník u Rumburka516 m.n.m.kamenná1896
Letná v Teplicích264 m.n.m.cihlová1897
Větruše v Ústí n. L.210 m.n.m.restaurace s rozhlednou1897
Hněvín u Mostu399 m.n.m.kamenná1900
Ploučnická vyhlídka v Benešově n. Pl.220 m.n.m.altán s rozhlednou1902
Růžový vrch v Hoře Svaté Kateřiny729 m.n.m.kamenná1902
Hrádek u Varnsdorfu438 m.n.m.restaurace s rozhlednou1904
Milešovka837 m.n.m.observatoř s rozhlednou1904
Tanečnice u Mikulášovic598 m.n.m.kamenná s bufetem1905
Pastýřská stěna v Děčíně288 m.n.m.restaurace s rozhlednou1905
Kostelní vrch v Kryrech382 m.n.m.cihlová1906
Kohout u Benešova n. Pl.589 m.n.m.kamenná1908
Mostka v Litoměřicích272 m.n.m.restaurace s rozhlednou1910
Stříbrník u Loun275 m.n.m.chata s rozhlednou1911
Jeřabina u Litvínova785 m.n.m.kamenná1926
Velký Chlum u Děčína488 m.n.m.kamenná1930
Erbenova vyhlídka u Ústí n. L.420 m.n.m.kamenná1889/1933
Kratochvílova rozhl. v Roudnici n. L.230 m.n.m.betonová1935
Varhošť u Litoměřic639 m.n.m.železná1973
Zámecký vrch u České Kamenice529 m.n.m.dřevěná1998
Svatý kopeček u Kadaně402 m.n.m.altán s železným ochozem2003
Sokolí vrch u Děčína506 m.n.m.železná2003
Náčkovice u Lovečkovic616 m.n.m.železná2003
Dlouhé Louky u Oseku890 m.n.m.železná2006
Strážný vrch u Merboltic601 m.n.m.dřevěná2006
Hořidla u Chotiněvse371 m.n.m.železná2008
Na Valech u Stradonic291 m.n.m.dřevěná2009
Malé Sedlo - Ústí-Střekov284 m.n.m.kamenná2009
Radejčín v Českém středohoří370 m.n.m.železná2009
Chrám chmele a piva v Žatci245 m.n.m.železná2010
Skřívánčí vrch u Málkova460 m.n.m.železná2011
Rohatce u Hrobců221 m.n.m.dřevěná2011
Strupčice298 m.n.m.dřevěná2012
Janov u Hřenska347 m.n.m.železná2013

ROZHLEDNY ÚSTECKÉHO KRAJE TURISTICKY NEPŘÍSTUPNÉ:

NÁZEV ROZHLEDNY:KÓTA:TYP ROZHLEDNY:VZNIK:
Komáří vížka u Teplic806 m.n.m.chata s rozhlednou1857
Krásný Dvůr u Podbořan365 m.n.m.novogotický templkonec 18. stol.
Strážiště u Chomutova511 m.n.m.hotel s rozhlednou1931

ROZHLEDNY ÚSTECKÉHO KRAJE V PÉČI KČT:

Vlčí hora u Krásné Lípy (Děčínsko)

Slavnou dominantou Šluknovského výběžku je rozhledna na vrcholu Vlčí hory (581 m) nedaleko Krásné Lípy. Zájem o tuto lokalitu projevil krátce po svém založení Horský spolek pro nejsevernější Čechy (založen v roce 1885 v Krásné Lípě). Upravil zde vrcholovou partii a vybudoval přístupovou cestu. V roce 1887 byla nejvyšším bodě postavena dřevěná turistická chata. Aktivity Spolku (v jeho čele tehdy stál Johann Hille z Krásné Lípy) vyvrcholily v roce 1888, kdy byla zahájena stavba cihlové rozhledny (podle projektu stavitele Josefa Hampela z Rumburku). Během stavby bylo na vrchol vyneseno cca 20 tisíc cihel a díky výnosu 1700 zlatých ve veřejné sbírce (celkové náklady činily 3500 zlatých) byla věž dokončena již v roce následujícím a 19. května 1889 slavnostně předána do užívání turistické veřejnosti. Po propagátorovi stavby, panu Ferdinandu Michelovi z obce Zahrady se jí brzy začalo říkat Ferdinandova rozhledna. Původní podoba rozhledny se však od té současné velmi lišila. Jednalo se o 12 metrů vysokou nekrytou věž zakončenou cimbuřím. Až v roce 1908 byla zvýšena o krytou prosklenou nástavbu. Celková výška tak vzrostla na současných 19 metrů. V následujících letech po svém zpřístupnění se rozhledna těšila velkému zájmu návštěvníků a proto byla na začátku 20. století rozšířena původní výletní restaurace. Na vrchol rozhledny Vlčí hora vede 64 schodů. Odtud je kruhový výhled na oblast Lužických hor, Českého středohoří, Labských pískovců, část Krkonoš a spatřit lze také Ještěd, Bezděz, Milešovku a další vzdálenější vrcholky. V roce 1948 rozhlednu znárodnil stát a prakticky opuštěna zůstala až do března 1952, kdy se novým uživatelem stala armáda. Devastace rozhledny vyvrcholila krátce po jejím odchodu v roce 1957. Ani pozdější drobné opravy nezabránily úvahám o zbourání jak chaty, tak i samotné rozhledny. Rozhlednu zachránil pan Janda, který ji získal do soukromého vlastnictví. V průběhu 90. let se projevila nutnost rozsáhlejší rekonstrukce. Díky spojení sil vlastníka, MěÚ Krásná Lípa, Lesů ČR, KČT Krásna Lípa, místních řemeslnických firem a sponzorů, kteří poskytli nejen finanční prostředky, byla tato akce v roce 1996 zahájena. S celkovými náklady 625 tisíc Kč byla dokončena v roce 1999 a 22. května (k 110. výročí) slavnostně předána veřejnosti (za účasti více než 1000 osob). Od února 1999 rozhledna patří městu Krásná Lípa, správou byl pověřen místní odbor KČT. Každoročně rozhlednu na Hlčí hoře navštíví přes deset tisíc výletníků.

Dymník u Rumburku (Děčínsko)

Zalesněný vrchol Dymník (dříve též Rauchberg, 516 m) se nachází blízko města Rumburk. Na něm stojí 15 metrů vysoká věž (dříve zvaná Augustova) skýtající rozhledy na oblasti Šluknovska, Lužických a Jizerských hor. Rozhledna na Dymníku byla zbudována dle návrhu architekta Josefa Hampela (projektoval i věž na Vlčí hoře) a zpřístupněna v neděli 27. září 1896. Stavbu financoval zcela ze svých prostředků místní radní August Wenschuh (jehož pamětní desku vyhlídka nese). Následně byla jako dar převedena na rumburskou sekci Horského spolku pro nejsevernější Čechy. O rok dříve byla na Dymníku z bývalého selského stavení upravena restaurace, která slouží turistům dodnes. Po dlouhých letech bez údržby se stav věže značně zhoršil. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k uzavření věže a v roce 1994 a 1995 k její celkové opravě. Tu provedla rumburská firma Střekomar s celkovými náklady téměř půl milionu korun. Na opravu byly využity prostředky z veřejné sbírky (organizované KČT) a z rozpočtu města Rumburk. Součástí akce se stalo i prořezání okolního hustého porostu, který bránil výhledu. Rozhledna byla opětovně otevřena 25. března 1995. Rozhledna na Dymníku byla poté nejprve volně přístupná, což bohužel dalo příčinu k řádění vandalů. Zloději kovů rozbili okna ve vyhlídkové části věže, aby mohli z její vnější strany vytrhat měděné opláštění. Do věže začalo zatékat, trpěly i dřevěné části vyhlídkového ochozu. Naštěstí se opět našel mecenáš v podobě společnosti Lesy ČR, která se rozhodla věž v létě 2008 s nákladem téměř 650 tisíc korun opravit. Přístup byl omezen a zpoplatněn. O rozhlednu se od roku 2008 starají členové KČT Krásná Lípa.

Lovoš u Lovosic (Litoměřicko)

Čedičová hora Lovoš (570 m) se majestátně tyčí nedaleko severočeského města Lovosice. Za dalekými výhledy na celé České středohoří sem turisté chodili již na konci 19. století. Zvýšený turistický zájem o Lovoš vyústil ve vybudování malé cca 4 m vysoké kamenné rozhledny. Tu nechal postavit Lovosický středohorský spolek (Lobositzer Mittelgebirgsverein) v roce 1892 a v souvislosti s tím vznikly i kvalitní přístupové cesty. Přízemí věžičky nabízelo občerstvení, její střecha pak unikátní kruhový rozhled. U dřevěné verandy přistavěli roku 1901 členové spolku lůžkovou noclehárnu. V roce 1918 byla dřevěná chata s verandou zle poničena vandaly a nakonec zapálena. Stávající turistická chata byla zbudována v roce 1924 podle plánů lovosického stavebníka Webera. Největším sponzorem byl Jan Schwarzenberg, jehož jméno je uvedeno na pamětní desce vsazené do zdi chaty. Během 2. světové války byl Lovoš zabrán německou armádou, která opravila původní rozhlednu (zastřešení, zbudování nového schodiště) a využívala ji jako leteckou pozorovatelnu. Po válce bylo odstraněno jak schodiště, tak i dřevěný krytý ochoz a z rozhledny zbylo pouze kamenné torzo. Turistická chata byla v roce 1978 opět silně poničena požárem. O záchranu chaty na Lovoši se zasloužil turistický oddíl Severočeských chemických závodů dle návrhu ing. Kalivody. V roce 1981 byla chata uvedena do částečného provozu a v dalších letech pokračovaly práce na kompletním dokončení chaty, včetně vybavení a terénních úprav. Prvním nájemcem chaty byl pan Franz Zaschke (od vzniku do roku 1945). Po válce se vystřídalo několik nájemců. Nejvýraznější osobou byl pan Stránský, zvaný také Krakonoš, který v chatě trvale bydlel a vozil na Lovoš zásoby na oslovi. Po rekonstrukci v roce 1978 se správcem stal pan Johanovský. Od roku 1991 přešla chata do majetku Klubu českých turistů Lovosice. Dnes nalezneme na Lovoši ocelovou cca 10 m vysokou konstrukci k přenosu signálu, kamenné torzo rozhledny (nemožnost výstupu) a chatu, která nabízí služby turistům. Největší zajímavostí tohoto místa však nadále zůstávají nádherné výhledy z vyhlídkové plošiny na střeše chaty.

Frotzelova rozhledna u Dobroměřic (Lounsko)

Vrch Stříbrník nebo též Červený vrch u Loun (271 m) je vyhledávaným výletním místem nad obcí Dobroměřice u Loun. Na jeho vrcholu stojí již od roku 1911 turistická chata s rozhlednou. Její historie začíná rokem 1902, kdy ing. Josef Ejem (předseda KČT v Lounech) podává dne 29. září návrh, aby byla na Stříbrníku vybudována chata s vyhlídkovou vížkou. Prvotním problémem se však záhy ukázal nedostatek finančních prostředků, neboť ústředí KČT vyjádřilo odmítavý postoj k žádosti o poskytnutí dotace. A proto lounští turisté na stavbu chaty pilně střádali a sháněli peníze dle možností, například prodejem členských podílů po 10 zlatých při celkových předpokládaných nákladech 800 zlatých. Jednoduchý nebyl ani výběr vhodného projektu. Původní projekt Jindřicha Grünera měl podobu kamenné stavby. Nedostatečně pevné podloží si ale vyžádalo dřevěnou podobu chaty (navrženou tesařem Průšou) a navíc i nutnost snížit vrcholek kopce o 30 centimetrů z důvodu zvětšení stavební plochy. První stavební práce byly zahájeny na jaře roku 1910 v době, kdy měl klub k dispozici pouze třetinu z celkového rozpočtu, který se nakonec vyšplhal na 12 tisíc korun. Zbylý obnos si odbor půjčil od lounské spořitelny. S pomocí (nejen finanční) lounským turistům přispělo několik dalších podniků a osob. Například majitel cihelny J. Polívka daroval tisíc cihel, továrník Větrovec zapůjčil na týden 3 vozy zdarma na svoz materiálu, továrník Valtera poskytl 50 zlatých, občanská záložna (stejně jako lounský pivovar) zakoupila 10 podílů, továrnice Královcová z Domoušic 5 podílů. Občanská záložna vypomohla i darem v podobě stolů a židlí. Pan Fr. David věnoval 6 ubrusů, p. J. Šroubek daroval hodiny s kukačkami a paní M. Grünerová velké zrcadlo. Součástí objektu byl tehdy i chlév, ve kterém správce (prvními správci byli manželé Švarcovi) choval krávu. Slavnostní otevření chaty na Stříbrníku se uskutečnilo za velké účasti veřejnosti dne 4. června 1911. Stavba byla pojmenována po původním iniciátorovi ing. Ejemovi, který zemřel 11. listopadu 1904. Dřevěná vyhlídková věž dostala jméno po zdejším podporovateli turistiky MUDr. Josefu Frotzelovi. V roce 1950 byla chata převedena na JZD Dobroměřice. Zpětné navrácení chaty lounským turistům proběhlo 11. února 1991. Provoz rozhledny byl obnoven až v roce 1998.

Autor textů: Karel Punčochář, KČT Loko Ústí nad Labem

PARTNEŘI KČT V ÚSTECKÉM KRAJI: